„Chtěl jsem vylézt tak vysoko, abych dohlédl na dno svého já.“ Reinhold Messner
Jsme prvními lidmi z těch které znám, kterým se v pěti dnech podařilo zdolat nejvyšší vrcholy Krušných hor a Beskyd a ještě se navíc v pořádku vrátit domů. .....
Žiju v Česku (česká fotbalová reprezentace) a bydlím v Brně (Zbrojovka Brno). Schválně jestli uhodnete, kolik jsem si užil v posledních deseti letech fotbalové radosti.
Šel jsem dnes kolem stánku jakéhosi prodejce ovoce a zeleniny. Prodával hrozny za stodvacet. To je fakt hrozný. To máte jako s Velkou cenou v Brně. Tam taky nechodím, bo je tam velká cena.
Nakecat lidem, že my chceme zvýšit platy, ale naši koaliční partneři ne, je levnější, než tisíc bilboardů.
Včera jsem jel na kole do Karlových Varů. Hned druhej den jsem se kvůli práci musel vrátit zpět do Brna, ale vzal jsem to přes Ostravu, kde máme příbuzný a já už je dlouho neviděl. Během dvou dnů jsem tak urazil celkem 1690km, navíc bez jídla. Ptáte se, jak je to možný? Normálně. Je před volbama a to se může lidem nakecat cokoliv.
Jel jsem dnes z Prahy po D1, takže jsem musel po asi třiceti kilometrech sjet, abych dojel ještě ten den do Brna. Když jsem pak najížděl na dálnici zpět, vytroubil mě nějakej Slovák v renaultu. Nevím kam spěchal, stejně nás nikdy nedoženou.
Spěchal jsem, v televizi totiž slibovali, že budou večer dávat hokej. Nevím, čekal sem do poloviny třetí třetiny a nic.
Minulý týden mě cestou do Brumova-Bylnice přivítala na začátku Šumic, obce kousek za Uherským Brodem, cedule "Zákaz podomního prodeje". Je to jen a jen jejich škoda. Hrnce za dvacet, antibakteriální deky za třicet a vysavač za osmdesát tisíc v obchodě Šumičané těžko seženou.
Včera jsem si cosi koupil v eshopu a protože to byl nákup nad dva tisíce mám dopravu zdarma. To se mi hodí, za týden jedu do Plzně.
Zúčastnili jste se tento týden nějakého běžeckého závodu?
Já ano a zrovna dnes. Šel jsem si navečer zaběhat do parku Za Lužánkami a hned si po pár metrech všiml, že je tam víc běžců, než jindy - v pořádku, nejsem sám koho běhání povznáší. V polovině rovinky naproti nemocnice pak stál borec se zelenou vestou jakou mívají pořadatelé a divně se na mě díval - dobře, asi nějakej podivín .... Až když jsem ale vybíhal mírné stoupání k Lidické ulici a slyšel bouřlivé povzbuzování maníka s mikrofonem a stal se zároveň objektem zájmu asi dvou amatérských fotografů, všiml jsem si, že se právě účastním závodu "NIGHT PARK run cup Brno Lužánky" .... Dost mě to pobavilo a na chvíli vyvedlo z tempa, ale v klidu jsem nerušeně pokračoval a pak se šel ještě dorazit na schody směrem k Lesnické fakultě.
Všechno jednou končí a něco nového začíná. Mě včera například skončila šalinkarta a tak si jdu zítra koupit novou.
Dnes mě při běhání pršelo. Sice jemně, ale stačilo to k tomu, abych se na svým zhruba jedenácti kilometrovým okruhu přesvědčil, že v Brně patřím do velmi úzkého okruhu magorů, kteří běhají za každýho počasí. Už se těším, až začne sněžit.
